Už tenhle víkend, 21. a 22. března 2025 se koná další ročník festivalu Žižkovská noc.

Už ani nevim, kdy přesně byla první, ale od tý doby jsem jí zažil snad ze všech úhlů. Jako návštěvník, vystupující, stage manager i vstupař. Znám jí i jako unavený třicátník, co hlavně hledá místo na sednutí i jako nezletilej smrad, co venku klopí Sklepmistry, protože v klubech mu nenalejou (a i kdyby nalili, stejně na to nemá prachy). A nesčetněkrát jsem si jí ze všech těch pozic neskutečně užil.

Taky jsem si ale všiml, že tahle zkušenost není ani zdaleka univerzální. Nechám teď stranou věčně propírané křivdy mezi organizací a muzikanty, protože o tom už bylo virtuálního inkoustu promrdáno víc než o marxistické dialektice a já na tu haldu další traktát kydat nepotřebuju. Mluvím teď o začátečnických chybách, které na ŽN dělají mnozí návštěvníci. Chybách, které v krajním případě mohou vést k pocitu okradení, protože jste vyplázli čtyři kila a neviděli jedinou kapelu.  Tyhle chyby je velmi snadné udělat, ale upřímně je i dost snadné se jim vyhnout, jen je potřeba mít na paměti pár věcí:

Nestihnete všechno

Tak nějak racionálně tohle každej ví, ale stejně se mi zdá, že psychicky s tím řada lidí pořád není srovnaná a pak se nad tím zbytečně rozčiluje. Žižkovská se letos koná na 20 scénách (a to už je masivní redukce z někdejších 60), cca na půlce z nich se musí končit v 10, větší a známější kapely tedy s velkou pravděpodobností budou krát v prime timeu mezi osmou a desátou. To, že dva interpreti, který fakt chcete vidět, hrajou proti sobě, nebo těsně po sobě na druhym konci Žižkova (nebo hůř: Žižkov:Cross) není selhání organizátorů. To je logický a nevyhnutelný důsledek toho, jak ten festival funguje. Smiřte se předem s tím, že z 200 vystupujících stihnete přinejlepším 10-14 kapel plus nějaký DJs. Čtyři kila za 10-14 kapel plus DJs je v roce 2025 pořád naprosto luxusní kauf. Teda za předpokladu, že máte na paměti, že

Kluby mají omezenou kapacitu

Tohle není open air, kde se lidi před pódium vždycky tak nějak naskládaj a jediná nevýhoda pozdního příchodu je, budete daleko. Tohle jsou kluby, když je naplněná kapacita, nepustěj vás dovnitř, dokud někdo neodejde. To si nevymyslel vstupař, to jsou požární předpisy a na akci, kde se nachází lidi v opravdu širokém pásmu intoxikace a nejen na stagi jsou elektrické spotřebiče, není takovej předpis úplně blbej nápad. Takže i když si všechno rozplánujete tak, abyste na koncert Katarzie, PSH, Pio Squad nebo jinýho headlinera dorazili nakrásně 10 minut před začátkem, pořád se vám může stát, že najdete jen nekonečnou frontu a dovnitř se dostanete na poslední dvě písničky nebo až po přídavku. Obecně doporučuju, že pokud opravdu, opravdu potřebujete stihnout headlinera, jděte do klubu tak akorát na kapelu, co hraje před ním. Osobně ale nedělám ani to, protože

Žižkovská je showcase

Loni jsem se nechal vytáhnout na jednoho headlinera. Znamenalo to stát na jedné noze a ještě ne svojí, muset se zdvořile zeptat člověka přede mnou, jestli by na chvilku nemohl přestat dýchat, abych měl prostor na nádech já, a upřímně to, že žijící legendy ze Znouzecnosti už mají ve svém věku nárok hrát úplně z prdele, nezměnilo moc na tom, že hráli úplně z prdele. Na co naopak budu vzpomínat s velkou láskou je tohle nařvaný maďarský emo nebo tahle pražská dark country americana, která je tak v plenkách, že ani nestihla pořídit non-sračkový demonahrávky. Na obě jsem narazil náhodou, když jsem prostě vpadl do klubu, kterej tak nějak žánrově vypadal dobře. Ne každá kapela, co tam hraje, je dobrá, ale daj se mezi nima najít fakt klenoty. A nejlepší žižkárny jsem zažil, když jsem buďto s partou zakotvil v jedný putyce a nehnul se z ní, nebo když jsme lítali mezi dvěma, třema prostorově blízkejma menšíma klubama podle aktuální nálady. Jo a když už o tom mluvim

Jste-li v půl desátý v hospodě, kde se hraje do půlnoci, jděte si pro pivo TEĎ

Půlka klubů končí v 10, jejich osazenstvo se řítí vaším směrem a má žízeň. Pokud si neobjednáte teď, budete sušit hrdlo do čtvrt na dvanáct. Něco snad pojme Cross, ale zdaleka ne všechno, Cross je one way ticket, přesouvat se do něj zrovna v 10, kdy tam jedou všichni, bolí nejvíc, všichni to vědí a zaplaví svými zpocenými těly těch pár žižkovskejch putyk, kde produkce pokračuje.

Ale když už jsme u naprosto parádních žižkovskejch barů, kde party pokračuje, jedna naprosto zásadní věc je mnohem důležitější než cokoli jiného:

V pátek ve 23:40 doražte k Habáskům

Hrajeme tam s Gorale Originale Pardubiciensis.

Těšíme se na vás.